Pomozte chránit Krkonoše

21.08.2021

Děkujeme, že si ceníte jedinečné přírody Krkonoš! Vážíme si každého návštěvníka, který se tu umí chovat opravdu jako na návštěvě.  

Pro připomenutí před dovolenou, pro poučení vašich dětí nebo jako podklad pro dobrou argumentaci při srážce s "blbcem" si dovolujeme skrz Správu KRNAP připomenout základní pravidla chování v Krkonošském národním parku.

Zákaz vstupu mimo značené cesty

Týká se jen klidových území KRNAP. Těch je osm a zjednodušeně řečeno se jedná o hřebenové partie Krkonoš, převážně nad horní hranicí lesa. Klidová území mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností. V terénu jsou klidová území vyznačena červeným pásovým značením na stojících stromech a smaltovanými cedulemi na sloupcích u cest.

Co si přinesu, to si zase odnesu

Dalším pravidlem, které by ale mělo platit nejenom v národních parcích, ale všude v přírodě je, že co si do přírody přinesu, to si z ní také odnesu. Hovoříme tedy o problematice pohozených či "zapomenutých" odpadků - plastových či kovových obalů od potravin, papírových či vlhčených ubrousků a v poslední době čím dál tím častějších roušek a respirátorů. V přírodě se odpadky rozkládají jen velmi pomalu. Například papírový kapesníček se rozkládá 4 týdny, igelitová taška 25 let a PET lahev 100 let.

Vjezd jen s povolením

Speciální kapitolou jsou vjezdy motorových vozidel na území KRNAP. Zákon o ochraně přírody a krajiny přesně definuje skupinu subjektů, které po národním parku mohou jezdit. Jsou to mj. složky integrovaného záchranného systému, policie, správci a provozovatelé sítí, vlastníci a nájemci nemovitostí a někteří ubytovaní hosté. Vjezd do klidových území je ještě omezenější a není povolen např. ubytovaným hostům.

Dron nechte doma a pejska na vodítku

Zatímco v české části Krkonošského národního parku platí "pouze" povinnost mít svého psa pod jednoznačnou kontrolou, na polské straně státní hranice jsou pravidla striktnější. Tam pes musí být v národním parku vždy na vodítku a s náhubkem. Zvýšené opatrnosti dbejte především na pastvinách a v jejich blízkosti.

Žádní kamenní mužíčci

Čemu to může vadit? V krkonošské tundře půda zamrzá - rozmrzá - zamrzá - rozmrzá... už nějakých dvacet tisíc let. Tím se tady (a v Česku jen a pouze v Krkonoších) kameny v půdě a na jejím povrchu uspořádaly do mnohoúhelníků a dalších forem. Uvidíte je z výšky, když budete vědět, na co se dívat. Stavbou kamenných pyramid návštěvníci vzácné tvary rozebírají. Poklad, který příroda tvoří desetitisíce let, tak lidé mohou zničit za pár měsíců. Podobnou landartovou či stonebalancingovou aktivitu registrujeme i z koryt krkonošských potok a řek. Pod kameny v řece žije spousta vodních živočichů (třeba larvy chrostíků), které jsou součástí fauny národního parku. Tím, že návštěvníci staví z říčního kamení mužíky, ničí těmto živáčkům jejich domov.

A jaká další pravidla naučit vaše děti?