VÁNOČNÍ OBJEDNÁVKY přijímáme do 14.12 2022, při pozdějším objednání nejsme schopni zaručit včasné dodání dopravcem DĚKUJEME ZA POCHOPENÍ :-) <3

V Den stromů v Krkonošském národním parku roste 18 milionů oslavenců

den stromu

 

Na 20. října připadá Den stromů. Tento svátek slavíme i v Krkonošském národním parku (KRNAP) a to s o to větší radostí, že zdejší lesy jsou podle odborníků v současné době v nejlepším stavu za posledních několik set let. Podle aktuální inventarizace lesů máme v KRNAP téměř 18 milionů stromů.

„Do 13. století Krkonoše pokrývaly pralesy tvořené hlavně smrkem, jedlí a bukem. Poté přišel do hor člověk a začal lesy měnit k obrazu svému. Vytvořil enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo začal průmyslově využívat. Naši předkové udělali z dnešního pohledu a se současným poznáním, jak les funguje, mnoho chyb. Mnohé se snažíme odstraňovat a pevně věřím, že naši potomci budou shovívavě hodnotit vše, co dnes podnikáme, aby zdejší lesy byly zdravé a stabilní,“ zamýšlí se nad historií krkonošských lesů ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.

„Od roku 2010 do současnosti prokazatelně poklesl počet stromů nad 7 cm výčetní tloušťky. Naopak vzrostl absolutní počet stromů nad 10 cm výšky a zároveň absolutní počet jedinců v obnově. Z toho plyne, že lesy se zmlazují a významně nastupuje spodní patro lesa, mladší jedinci a vytváří se výraznější prostorová struktura,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

Toto je viditelné i z dalších čísel, jako je průměrná zásoba dříví na 1 ha a zásoba 1 stromu. Obě hodnoty narůstají i přes pokles počtu jedinců. „To je dáno světlostním přírůstem, který nastupuje při prořeďování porostů a práci s přirozenou obnovou, kdy starší stromy dostávají více světla v korunách, a uvolňuje se prostor pro nástup obnovy. Jednoduše řečeno, se světlem stromy znovu rostou a to i ty staré. V důsledku toho jsou krkonošské lesy blíže k přirozenému stavu, tedy jsou zdravější a stabilnější,“ doplnil Jansa.

Lesy v Krkonoších představují cenný komplex s mozaikou stanovišť a míst ovlivňovaných více či méně člověkem. Jejich zachování a zlepšení celkového stavu, struktury a stability je jedním z prvořadých cílů pracovníků národního parku. Zároveň lesy představují žijící kroniku lidského působení v regionu. Již naši předchůdci si uvědomovali, jak jsou lesy důležité a jejich stav není vždy optimální. V 19. století působili v Krkonoších a Podkrkonoší významní lesníci, uznávaní dnes nejen u nás, ale v celé Evropě. Jen namátkou lesmistři Jahnel, Schmid, Cotta, Judeich, Bakesch. Uvědomovali si nedostatky stavu lesů a prosazovali podobné myšlenky, které realizujeme dnes. Již od poloviny 19. století je patrná snaha o zvýšení zastoupení jedle a buku a naopak snížení zastoupení smrku, eliminaci pastvy v lesích a zavedení systematického plánování péče o les. Dnešní lesníci mají výhodu ve znalostech, poznatcích z výzkumu a zkušenostech předchůdců. Naděje na skutečné zachování krkonošských lesů, obnovu jejich struktur a rozvoj všech přínosů, které les představuje pro krajinu i člověka, se stává skutečností. Je podmíněna zachováním pokorného přístupu člověka k přírodě, která pro něj představuje skutečně otevřenou knihu. Nám stačí naučit se v ní číst.

Zdroj: KRNAP a https://www.nase-voda.cz/