Něco dokáže krásně zdobit ve váze, jiné „invazky“ jsou nebezpečné mrchy.
V těchto dnech, od 8. do 14. června probíhá po celém Česku "Týden invazních druhů".
Invazní druhy jsou nepůvodní organismy, které se po zavlečení na naše území začaly nekontrolovatelně šířit. Vyznačují se silnou konkurenceschopností.
Vynikají rychlým růstem, obrovskou reprodukční schopností a vysokou mírou adaptace. Tím agresivně vytlačují naše původní rostliny a zvířata. Snižují tak lokální biodiverzitu. K jejich šíření zásadně přispívá člověk (např. úniky ze zahrad či farem, nebo se svým dílem podílí mezinárodní lodní a vlaková doprava).
Nejvýznamnější invazní rostliny:
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Jde o gigantickou rostlinu dosahující výšky 3 až 5 metrů. Má hluboce vykrajované obří listy a na vrcholu lodyhy nese mohutná bílá květenství o průměru až 50 cm.
Často se objevuje na okrajích lesů, podél cest a vodních toků. Šíří se tisíci semen, která roznáší převážně vítr a voda.
Patří k nejnebezpečnějším rostlinám vůbec. Obsahuje fytotoxiny, které ve spojení se slunečním zářením způsobují člověku těžké popáleniny a hluboké puchýře.
Gerald M.
Křídlatky (japonská, sachalinská a jejich kříženci)
Dorůstají do výšky 1,5 až 3 metry a tvoří neprostupné bariéry. Mají široké listy a duté, článkované lodyhy, které připomínají stvoly bambusu.
Extrémně často lemují břehy řek a opuštěná, zanedbaná místa (rumiště). Semeny se u nás téměř nešíří; jejich invaze probíhá vegetativně. Z úlomků hlubokých podzemních oddenků odplavených vodou dokážou velice rychle založit novou kolonii.
Nejvýznamnější invazní živočichové:
Mýval severní (Procyon lotor)
Středně velká medvídkovitá šelma, kterou lze bezpečně poznat podle černé „zlodějské“ masky na obličeji a zavalitého těla s tmavě pruhovaným ocasem.
Jde o všežravého predátora, který devastuje snůšky chráněných ptáků a decimuje populace obojživelníků. Nedávno navíc čeští vědci poprvé potvrdili u volně žijících mývalů v Česku výskyt parazita škrkavky mývalí, což znamená možné riziko i pro lidské zdraví.
Mýval unikl z kožešinových farem, nebo byl uměle vysazován v západní Evropě, odkud se rychle rozšiřuje. V Česku je na vzestupu napříč různými biotopy.
Jelen sika (Cervus nippon)
Je o něco menší a podsaditější než náš jelen lesní. Typickým znakem je výrazně rezavě hnědá letní srst, která je poseta světlými skvrnami.
Pochází z Asie a u nás byl vysazován od 19. století jako oborní zvěř. Z obor unikl a postupně osídlil obrovská území. Dnes je mimochodem zařazen na unijní seznam invazních druhů.
Tím nejzávažnějším problémem je jeho schopnost křížit se s naším původním jelenem lesním. Tento proces vede k postupnému zániku čisté genetické linie tuzemské jelení zvěře.
Až vyrazíte na procházku do přírody, pokuste se rozpoznat známé i méně známé invazní druhy rostlin a živočichů. A kdo má chuť, v našem e-shopu https://www.ceskeparky.cz/ může koupí produktů podpořit vzácnou faunu a flóru, které jsou v české krajině doma.
Děkujeme.